Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víte, že - díl 2

22. 05. 2016 9:49:32
V minulém dílu jsem už popsala několik faktů, zvláštností a rekordů týkajících se kočičích smyslů. V dnešním dílu vám prozradim pár dalších zvláštností o čichu a stáří. Nechte se překvapit!



Čich/čenich
Nejen pruhy, rozety či puntíky v srsti, ale i otisk čumáčku a jeho struktura jsou jedinečné jako otisky prstů u člověka a mohl by teoreticky nahradit či doplnit mikročip k identifikaci koček.

Co se týče čichu, i v této oblasti jsou kočky dokonalejší než my lidé. Mají mnohem více čichových buněk než člověk, ale o něco horší čich než psi. Kočkovité šelmy používají čich nejen při výběru potravy či partnera, ale i pro rozpoznání členů smečky či značkování teritoria.

Stejně jako my lidé si i kočky libují v různých vůních.
Aby se časem zvířata v lidské péči nenudila, je nutné jim nabízet neobvyklé a nové předměty či vůně k jejich zaměstnání, jako je trus jiných zvířat, seno, větve, koření či bylinky - např. skořice, baldrián, catnip (máta kočičí), skořice, hřebíček, éterické oleje.

Irbisove v Norimberské zoo miluji parfém Obsession od Calvina Kleina, lvice trenéra Christiana Wallisera jsou šílené do maggi . Přímo se v tom válejí a vtírají si to takto do srsti.

Baldrián - kozlík lékařský znají možná někteří z vás spíše jako uklidňující prostředek. Zatímco baldrián člověka uklidní nebo dokonce i uspí, kočky jsou po něm jako divé. Toho se využívá například, pokud chtějí vědci a ochránci zvířat zjistit, jestli se na určitém území vyskytuje kočka divoká a to metodou vábicích kolíků. Při tomto výzkumu se používají hrubě opracované dřevěné kolíky potřené silným roztokem z kořene kozlíku lékařského. Kočky jsou touto vůní přitahovány a vyhledávají je zejména v období páření (únor- duben).
Při kontaktu se o kolíky otírají tvářemi, olizují je, nebo se překotně válí po zemi a při tom většinou zanechají na hrubě opracovaných stěnách pár chloupků. Tyto chlupy se při pravidelných kontrolách odebírají a posílají ke genetické analýze. Ta pak ukáže, jestli se opravdu jednalo o kočku divokou nebo jen o domácího mazlíka na vandru.

Kočky mají dokonce i druhotný čichový orgán - tzv. Jacobsnův orgán, který je spojen s nosní a ústní dutinou. Tímto orgánem mohou rozpoznat např. pach partnera či rivala v teritoriu. Mají při tom otevřenou tlumičku, ohrnutý horní ret, občas i vystrčený jazyk a nasávají vzduch tlamou - tzv. flémování.

Čenichy kočkovitych šelem jsou buď růžové nebo černě zbarvené. Na růžových se mohou časem utvářet pigmentové skvrny, u některých méně u jiných více, stejně jako u starších lidí např. na rukou.

Na tomto místě se musím bohužel zmínit i o lovu lvů v Africe. Je jen těžké to pochopit, ale v mnoha zemích Afriky není lov lvů zakázán, ale oficiálně povolen. A to odstřel lvů starších šesti let- kteří tedy pravděpodobně už jednu generaci potomků zplodili a odchovali. Kolik je lvu let se prý dá poznat jediným pohledem dalekohledu- hříva se lvům začíná utvářet kolem dvou let a v pěti letech dosahuje své konečné délky a hustoty. Kolem pěti až šesti let se bohužel vytvářejí i první pigmentové fleky na čenichu. Pro lovce to tedy znamená, že pokud má lev skvrny na čenichu, je povoleno ho zastřelit ......

Ve věku pěti let se mladí samci snaží vybojovat svou vlastní smečku lvic. Pokud jsou úspěšní, zaujmou místo bývalého vůdce smečky a zabijí všechny jeho mladé potomky, aby se sami brzy mohli s lvicemi pářit.
Jelikož lovci raději zabíjejí samce v nejlepším věku než staršího samce samotáře, dochází tak často k opětné změně samce ve smečce a to dříve, než jsou nová mláďata samostatná. To je také jeden z hlavních důvodů, proč jsou stavy lvů v Africe velmi ohroženy. Odhaduje se, že odstřelem samce během jeho kralování zahyne až 14 mláďat. Tedy další generace, které nedosáhnou dospělosti a další ztracené geny.



Mimo to existuji i farmy, které chovají lví samce už předem určené k odstřelu, pro potěšení turistů a lovců trofejí. Tyto farmy prý chrání volně žijící lvy před pytláky, o čemž celkem pochybuji. Nemají sice potomky, ale co je na tom tak skvělého střílet na zvířata? Tyto odstřely stojí několik tisíc eur či dolarů, je to milionový obchod.

Pro mě absolutně nepochopitelné!

Tímto jsme se od čenichu dostali ke stáří kočkovitých šelem. Na rozdíl od psů, u kterých se menší plemena dožívají mnohem vyššího věku než velká plemena, je to u koček právě naopak. Velké kočkovité šelmy ( lvi, tygři, jaguáři...) žijí déle než ty menší (serval, karakal či rys).
U kočkovitých šelem v lidske péči se zvyšuje průměrný věk dokonce až na dvojnásobek věku volně žijících zvířat. Důvodem je samozřejmě dostatek potravy, zdravotní péče a jak výzkumy dokázaly i mnohem méně stresových situací.


V divočině jsou zvířata stále na pozoru, vždy připravena zaůtočit, bránit se či utéci. Výzkumy ruských vědců na divokých polárních liškách ukázaly, že už ve čtyřech měsících života stoupá u mláďat hladina adrenalinu v krvi. Po pár generacích v lidské péči se ale hladina adrenalinu už nezvedala. Stres je škodlivý nejen pro nás, ale i pro zvířata a má vliv na kvalitu jejich života. My se sice zvířat nemůžeme zeptat, jestli se cítí dobře, ale díky biochemickým procesům v těle a moderním vědeckým metodám můžeme určit hladinu stresových hormonů - už zmíněného adrenalinu a kortizolu. Kortizol je zabiják číslo jedna u moderního člověka, zodpovědný za civilizační choroby od obezity, deprese, vředů, snížení imunity až po choroby srdce.
I zvířata v Zoo trpí občas stresem, např. při převozu do jiného Zoo a poté v novém neznámém prostředí.
Proto se i u zvířat provádějí kontroly kortizolu. Existuje několik metod- z krve, ze slin nebo i ze srsti.

Teprve před pár týdny obdržela veterinářka norinberské Zoo - Dr. Med. Ver. Katrin Baumgartner na 44. srazu " European Association for Aquatic Mammals/ EAAM ocenění za nejlepší prezentaci "Best Training Presentation" s titulem " Medical training in polar bears in Nuremberg" . V Norinberské Zoo trenují ošetřovatelé s ledními medvědy, kteří patří mezi nebezpečnější šelmy světa tak, aby zdravotní kontroly probíhaly bez stresu či narkozy. Trénují pobyt v transportní boxu, je možné jim bez narkózy odebrat krev, samice Vera důvěřuje svým ošetrovatelům, když musí provádět kontroly a vážení u mláďat a samec Felix si nechává dokonce na krku a tlapě vyholit kousek srsti, z které se pak určuje hladina kortizolu. Podobný trénink se provádí i u lvů či tygrů, vždy podle potřeb a hlavně charakterů zvířat.

Video tréninku ledních medvědů

http://www.br.de/mediathek/video/sendungen/abendschau/eisbaeren-nuernberg-tiergarten-100.html

Metodu určování hladiny kortizolu ze slin je také velmi zajímavá, ale né u všech zvířat možná, jak si jistě dokážete představit. V minulém dílu mého blogu jsem již psala o německém biologovi zabívajícím se chováním zvířat - Dr. Immanuel Birmelin. Jeho knihy mohu všem doporučit!

V jednom ze svých experimentů se zabýval také otázkou převozu cirkusových zvířat - je to pro ně také velká stresová situace, jak tvrdí někteří ochránci zvířat, nebo je to u nich jinak?


Podobně jako u lidí, musel trenér Martin Lacey jr. z cirkusu Krone během několika dnů vždy ve stejnou dobu odebrat pomocí vatových " tamponů" vzorky slin z tlam jeho lvů, aby se tak zjistila průměrná hladina kortizolu v klidu. Ihned po převozu z Monte Carla do Mnichova byly odebrány nové vzorky. Výsledek byl opravdu překvapující - hladina kortizolu byla u všech lvů stejná nebo dokonce snížena. Na rozdíl od zvířat ze Zoo se tito lvi v transportních vozech narodili, spí a žerou v nich a mají kolem sebe členy své smečky či partnery, cítí se tedy vevnitř v bezpečí. Můžeme to porovnat se psem, ktery jezdí každy den na procházku autem. Pro něj také není převoz žádná zátěž, spíše naopak.

Pokud rozumíte anglicky zde je k tomuto experimentu i video:

Ale zpět k průměrnému věku kočkovitých šelem v lidské péči a volné přírodě.
V savaně se dožívají samci lvů jen 7-10 let. Starší samci už nemají vetšinou žádnou šanci převzít novou smečku a pokud musí v tomto věku lovit sami, nemají také moc dlouho úspěch přežít. Samice, které žijí svůj celý život ve smečce a samy tedy neloví, se dožívají až věku kolem 15 let.

V lidské péči se dožívají lvi dokonce až 25 let. Nejvyššího věku se zatím dožil lev Zhongzhong, narozený v roce 1971 . Zemřel v únoru 2004 v čínském Zoo Wutan a dožil se tedy úžasných 33 let!
I tygři či jaguáři se dožívají 20-25 let.
Nejstarší Irbis - levhart sněžný byl Shynghyz, zemřel 10.10.2015 v Tama Zoo ( Tokyo , Japonsko) , v prosinci by se dožil 26 let.
Malé kočky a i naše kočka domácí se dožívají průměrného věku kolem 15-20 let.
Nejstarší kočkou, která je i v Guinessové knize rekordů (2007), byla Creme Puff z texaského Austinu ( USA), narozená 3.8.1967.

Dožila se až roku 2005 a tím neuvěřitelných 38 let!

Přečtěte si i první díl:

Víte, že - díl 1 : http://mirus.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=521576

Jakpak se vám tento díl líbil? Mám jich pro vás ještě několik a můžete se v dalších týdnech těšit na pokračování.
Napište mi, těším se na vaše komentáře pod článkem.

Literatura a linky:
http://www.nppodyji.cz/uploads/soubory/thayensia/cislo9/11_Ubl2012_Wildkatze_Podyji_Thayatal.pdf
Guinnessova kniha rekordů
Immanuel Birmelin " Tierisch inteligent"
Zoo Nürnberg
Tama Zoo, BR, You Tube

Autor: Kateřina Mirus | neděle 22.5.2016 9:49 | karma článku: 22.39 | přečteno: 523x

Další články blogera

Kateřina Mirus

Dokážeme je ještě zachránit?

Jedná se o jednu z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě. Podle WWF žije v současnosti ve volné přírodě jen 70 jedinců.... Přežití levhartů mandžuských tedy doslova visí na vlásku. Dokážeme tento druh ještě zachránit?

7.8.2016 v 14:52 | Karma článku: 19.41 | Přečteno: 343 | Diskuse

Kateřina Mirus

Shynghyz - nejstarší irbis světa

Levhart sněžný neboli irbis - panthera uncia je zástupcem velkých kočkovitych šelem. Víte jakého věku se dožívají? Dnes bych vám chtěla představit Shynghyze z japonské Tama Zoo, zde je jeho příběh.....

2.8.2016 v 10:30 | Karma článku: 21.73 | Přečteno: 663 | Diskuse

Kateřina Mirus

Dají se podmínky pro chov šelem zlepšit?

Jednou z mých prvních otázek při sbírání faktů pro mou knihu byla - jak vlastně poznám dobrý chov od špatného, jaké jsou podle zákona přikázané rozměry výběhů a kontroluje to vůbec někdo? Dají se podmínky chovu ještě zlepšit?

1.8.2016 v 14:36 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 637 | Diskuse

Kateřina Mirus

Zvířecí přátelství

Zvířecí přátelstvi fotim nejraději . Vidět zvířata, (které by se ve volné přírodě zřejmě zabili, nebo by si šli z cesty), jak společně žíjí, je prostě nádhera.

18.7.2016 v 13:13 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 702 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Zdenek Slanina

Bude Maglev Tokio-Osaka dřív než český rychlovlak?

Japonsko pracuje na první skutečně dlouhé trati magneticky vznášeného vlaku zvaného Maglev. Ta spojí Tokio s Osakou. Ve zkušebním provozu bylo zatím dosaženo rychlosti 603 km/hod.

22.8.2017 v 6:25 | Karma článku: 8.33 | Přečteno: 181 |

Jaroslav Chudáček

Astrologie se opět potvrdila

Dnes odpoledne bude ve Spojených státech viditelné úplné zatmění Slunce. Dle astrologie to pro tuto zemi na dnešek nevěstí nic dobrého. Den teprve začal a už se to potvrdilo.

21.8.2017 v 9:27 | Karma článku: 9.11 | Přečteno: 600 | Diskuse

Dana Tenzler

Planety – samotáři

Kolik osamělých tmavých planet se potuluje vesmírem? Kolik planetárních soustav podlehlo gravitačním katastrofám? Vědci zveřejnili nové odhady. (délka blogu 4 min.)

21.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.29 | Přečteno: 292 | Diskuse

Libor Čermák

Co má písmeno "P" společného se spaním?

Dovolte, abych vás dnes upozornil na jednu jazykovou zajímavost. Zkusili jste si někdy zmapovat, kolik věcí související se spaním v českém jazyce začíná na písmeno "P"? Čím, že to bude?

19.8.2017 v 11:34 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 446 |

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 29.04 | Přečteno: 900 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 921

Jsem fotografka na volné noze. V posledních letech se zaměřuji především na foceni zvířat v Německu, Cesku a na Slovensku.

Správny fotograf musí své modely dobře znát, jejich zvyky čí denní režim. Jelikož fotím většinou šelmy v zoo nebo u chovatelů nasbírala jsem časem nejen spoustu fotografii, ale i zajímavosti o jejich chovu,  životě či práci s nimi. Na podzim 2015 jsem vydala fotoknihu o kočkovitych šelmách "Raubkatzen in menschlicher Obhut". Kniha je prozatím k dostáni jen v němčině, ale pomalu pracuji i na jejím překladu. Novinky a dodatky píšu v blogu. 

Nechte se překvapit  zajímavostmi, fakty a novými vědeckymi metodami či poznatky ze světa kočkovitych šelem.

 

Vice najdete i na stránkách http://kockovite-selmy.jimdo.com/   a na Facebooku pod kočkovité šelmy v lidské péči.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.