Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víte, že....

18. 05. 2016 14:18:11
Ačkoliv jsou kočkovité šelmy jedny z nejznámějších zvířat, stále o nich ještě velmi málo víme.. V dnešním dílu bych vás chtěla s několika těmito fakty, zvlaštnostmi a rekordy seznámit.

První díl - velikost a smysly

(anatomické fakty, zvlaštnosti a rekordy)

Ačkoliv jsou kočkovité šelmy jedny z nejznámějších zvířat, stále o nich ještě velmi málo víme. Díky moderním vědeckým metodám, jako jsou např. DNA analýzy, moderní medicína, monitorování, foto pasti, ale i díky fotografům a filmařům zvířat se téměř denně konečně dozvídáme více o jejich životech. V dnešním dílu bych vás chtěla s několika těmito fakty, zvlaštnostmi a rekordy seznámit.

"Bergmannovo pravidlo" - kdo dával ve škole pozor, toto pravidlo, které už v 19. století vyslovil německy vědec Christian Bergmann, určitě už zná. Čeho se týká?

Teplokrevní živočichové stejného druhů žijící v teplých (jižních ) oblastech dosahují mnohem menších rozměrů a jsou i tmavěji zbarvení, než exempláře z chladných (severních) oblastí.
Právě u kočkovitych šelem se tento biologicky fenomén velmi výrazně projevuje. Sibiřský tygr dosahuje hmotnosti až kolem 300 kg a má velmi světlé, téměř krémové zbarvení. Srst jeho bratránka z tropického ostrova Sumatra je nejen téměř oranžovo červená, ale i ten největší samec dosahuje nanejvýš polovinu váhy sibiřáka - tedy maximálně 150 kilogramů. I puma kanadská nebo levhart mandžuský jsou mnohem větší a světleji zbarvení než jejich příbuzní z teplých tropických pásem. Dokonce i malá indická kočka rybářská je dvakrát tak velká jako kočka rybářská žijící na ostrově Jáva.
Ale i nás lidí je toto pravidlo velmi dobře viditelné - představte si jednoduše hezky urostlého blonďatého Vikinga vedle typického drobného, tmavovlasého Itala nebo Řeka a toto pravidlo si určitě zapamatujete.

Tímto jsme u velikosti:
Největší kočkovitou šelmou je už vzpomínaný tygr sibiřský, nejmenší velkou kočkovitou šelmou je pardál obláčkový vážící jen 11-25 kilogramů.

Gepard (50-70 kg) nebo dokonce i puma, která dosahuje váhy až 100 kilogramů, patří mezi malé kočkovité šelmy. Mezi nejmenší kočičky patří divoké asijské druhy jako např. kočka cejlonská nebo palawanská, které váží jen kolem 1,5 kila.

Ale je ta největší kočka, tedy tygr, i nejsilnější?
Není! Porovnáme-li sílu vzhledem s velikostí těla, vyhraje každopádně spíše malý, ale zato velmi atletický levhart. Do větví stromů dokáže vytáhnout i kořist, která výrazně přesahuje jeho hmotnost.

Zbarvení srsti:
Pruhy, rozety či puntíky v srsti jsou jedinečné jako otisky prstů u člověka, což vědcům umožňuje rozpoznat jednotlivé exempláře jen z fotografií fotopastí a tedy i jejich sčítání ve volné přírodě. Tyto vzory jsou dokonce viditelné i když je srst vyholená. Tmavé pigmenty jsou totiž uloženy už v kůži pod srstí. Téměř jako by byly vytetovány.

Zajímavé je, že srst lvíčat, malých pum nebo jaguarundi je skvrnitá, má flíčky a puntíky, zatímco u dospělých zvířat je srst jednobarevná.

Někteří lidé prý dokáží poznat jednotlivá zvířata jen podle jejich vousků. Každý má totiž u kořene malý pigmentový flíček, ty také tvoří jedinečný vzorek, který se celý život nemění.


K čemu však tyto vousy vlastně slouží?
Citlivé chlupy, které má kočka u tlamičky, nad očima, v podpaží a na spodní straně předních tlapek, jsou důležitým hmatovým orgánem, a jsou proto nazývány hmatové nebo též sinusové chlupy. Nejvíce těchto hmatových receptorů je na tlapkách. Hmatové chloupky v obličeji slouží ale také k orientaci ve tmě. Hmatové chlupy jsou natolik citlivé, že zachytí sebemenší pohyb větru, vánku či pouhého proudění vzduchu. Proto kočky i v úplné tmě do ničeho nenarazí. Nikdy proto prosím kočkám vousy nestříhejte.

Z tohoto důvodu se také kočky poměrně dobře dokáží vypořádat se slepotou či oční vadou a mívají své hmatové vousy často i o něco delší než zdravé kočky. Říká se také, že kočka má vousy tak široké, jako je ona sama a " měří " jimi, jestly je schopná protáhnout se malou dírou. Nevím jestli na tom něco je, ale kočky se dokáží protáhnout i velmi malými otvory, kam se vejde hlavička, proleze většinou i celá kočička.

Oči

Šelmy vidí v šeru či v noci, při světle hvězd, mnohem lépe než jejich kořist, což jim dodává možnost překvapivého útoku, noční lovy jsou proto i mnohem úspěšnější než za dne. Za úplné tmy ale také nevidí vůbec nic. Zde se spoléhají jen na ty už vzpomínané hmatové vousy.
Kočkovité šelmy nemohou sice rozpoznávat všechny barvy, nejsou ale úplně barvoslepé.
Určitě všichni znáte přísloví " mít oči jako rys " a i jeho druhové jméno je ostrovid, to není jen tak náhodou. Rysové vidí až 6x lépe než člověk. Na vzdálenost 75 metrů dokáží rozpoznat myš, zajíce i na 300 metrů.
Při dopadu většího množství světla se zorničky většiny malých kočkovitých šelem stahují do úzkých štěrbinek u velkých koček do kulatých dírek.
Při narození jsou všechna koťata slepá. Oči mají nejprve modré, jejich barva se pak postupně mezi prvním až třetím měsícem života mění.



Uši/ sluch
Určitě jste už někdy obdivovali, jak můžou kočky elegantně chodit po úzkém plotu nebo parapetu. Orgán, který pomáhá kočce udržet rovnováhu, se nachází ve vnitřním uchu, a jmenuje se vestibulární aparát.
Všechny kočky mají skvělý sluch. Ten jim nejen prozradí kde jejich kořist je, ale také i jak daleko nebo hluboko. Své uši ale nepoužívají jen k slyšení. Mohou jimi ukázat i svou náladu - strach, vzrušení, agresi, zvědavost či ostražitost.

Zuby
Největší stisk čelistí má Jaguar. Má v nich takovou sílu, že usmrcuje svou kořist prokousnutím lebky a narušením mozku. Dokáže dokonce rozlousknout i krunýř želvy. Mezi ostatními šelmami má už jen hyena ještě silnější stisk.

Nejdelší špičáky v poměru těla má pardál obláčkový. Váží sice jen něco kolem 20 kg, ale jeho zoubky jsou až 4,5 cm dlouhé. Oproti tomu zuby tygra, který váží průměrně víc jak desetinásobek, jsou jen 7-9 cm dlouhé.

Většina koček a i kočka domácí má v trvalém chrupu 30 zubů. Čelistmi mohou pohybovat jen nahoru a dolů, ale ne do stran a nemohou tedy přežvykovat. Stejně jako my lidé mohou i všechny kočkovité šelmy dostat zubní kámen, kazy nebo paradentózu.

Jazyk
Kočičí jazyk je velmi drsný, což pomáhá při "oškrabávání" masa z kostí nebo při péči o srst. Olizování srsti ale neslouží jen hygieně, tato malá masáž má i uklidňující účinky, neboť se při ní uvolňují tzv. hormóny štěstí – endorfiny.

V jedné věci máme ale my lidé před těmito šelmami navrch.
Mohou sice rozpoznat jestli je něco kyselé, slané nebo hořké, ale nemají receptory pro sladkou chuť. Vědci se domnívají, že se tyto receptory u kočkovitych šelem nevyvinuly, jelikož jsou masožravci a sladké , jako např. ovoce, nepatří do jejich jídelníčku. Nechápu, proč se vlastně říká mlsný kočičí jazýček, pokud kočkovité šelmy vůbec mlsají, tak to určitě nejsou sladkosti, ale nějaké dobré masíčko. Kočky jsou spíše vybíravé.

Bílý lev Haldir z bratislavské Zoo například vůbec nemá rád hovězí maso, podle jeho ošetřovatelky se ho prý nedotkne ani po dni hladovky. Tygr Tiger a jeho dcera Kiara z Azylu kočkovitých šelem u německého Ansbachu zase nemaji rádi kuřecí maso. I takově labužníky najdete mezi kočkovitými šelmami.

Teď už zbývá jen čich. Ten si ale necháme na příští díl. V tom se dozvíte i mimo jiné, co má čumák kočkovitých šelem společného s jejich věkem.

Jakpak se vám tento díl líbil? Mám jich pro vás ještě několik a můžete se v dalších týdnech těšit na pokračování.
Věděli jste vše, nebo jsem vás ještě dokázala překvapit?
Napište mi, už jsem zvědavá na vaše komentáře pod článkem.

Autor: Kateřina Mirus | středa 18.5.2016 14:18 | karma článku: 28.18 | přečteno: 952x

Další články blogera

Kateřina Mirus

Dokážeme je ještě zachránit?

Jedná se o jednu z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě. Podle WWF žije v současnosti ve volné přírodě jen 70 jedinců.... Přežití levhartů mandžuských tedy doslova visí na vlásku. Dokážeme tento druh ještě zachránit?

7.8.2016 v 14:52 | Karma článku: 19.41 | Přečteno: 336 | Diskuse

Kateřina Mirus

Shynghyz - nejstarší irbis světa

Levhart sněžný neboli irbis - panthera uncia je zástupcem velkých kočkovitych šelem. Víte jakého věku se dožívají? Dnes bych vám chtěla představit Shynghyze z japonské Tama Zoo, zde je jeho příběh.....

2.8.2016 v 10:30 | Karma článku: 20.62 | Přečteno: 648 | Diskuse

Kateřina Mirus

Dají se podmínky pro chov šelem zlepšit?

Jednou z mých prvních otázek při sbírání faktů pro mou knihu byla - jak vlastně poznám dobrý chov od špatného, jaké jsou podle zákona přikázané rozměry výběhů a kontroluje to vůbec někdo? Dají se podmínky chovu ještě zlepšit?

1.8.2016 v 14:36 | Karma článku: 18.38 | Přečteno: 598 | Diskuse

Kateřina Mirus

Zvířecí přátelství

Zvířecí přátelstvi fotim nejraději . Vidět zvířata, (které by se ve volné přírodě zřejmě zabili, nebo by si šli z cesty), jak společně žíjí, je prostě nádhera.

18.7.2016 v 13:13 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 691 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jaroslav Chudáček

Jiří Podolský: Kosmos jako celek – co o něm dnes víme?

Zajímavá přednáška profesora teoretické fyziky Jiřího Podolského o vesmíru, která se konala 16. března 2017 na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy.

27.6.2017 v 7:59 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 125 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké Finále, díl 2. – přílet Cassini k Saturnu a přistání na Titanu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb, až bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi, která demonstruje schopnosti naší

26.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 17.93 | Přečteno: 302 | Diskuse

Libor Čermák

Za tajemstvím červnových obrazců v obilí

Jaro pomalu končilo a s letním slunovratem se přiblížilo léto. A i toto období bylo zajímavé na výskyt tajuplných obrazců v obilí. O tom přináší informace moje další vydání svého agrosymbolového zpravodalství.

24.6.2017 v 15:46 | Karma článku: 13.61 | Přečteno: 425 |

Jita Splítková

Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět... nanosvět... a jeden z nich o něm sní dál

22.6.2017 v 9:28 | Karma článku: 7.18 | Přečteno: 225 | Diskuse

Dana Tenzler

Velké finále díl 1., Cassini-Huygens a jeho nelehká cesta k Saturnu

Je největší, nejtěžší a nejkomplexnější sondou, jakou kdy NASA vyslala do vesmíru. Za pár měsíců ji čeká velkolepý pohřeb - bude navedena do nitra planety Saturn. Připomeňme si velkolepou misi do vzdálené části sluneční soustavy.

22.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.26 | Přečteno: 277 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 862

Jsem fotografka na volné noze. V posledních letech se zaměřuji především na foceni zvířat v Německu, Cesku a na Slovensku.

Správny fotograf musí své modely dobře znát, jejich zvyky čí denní režim. Jelikož fotím většinou šelmy v zoo nebo u chovatelů nasbírala jsem časem nejen spoustu fotografii, ale i zajímavosti o jejich chovu,  životě či práci s nimi. Na podzim 2015 jsem vydala fotoknihu o kočkovitych šelmách "Raubkatzen in menschlicher Obhut". Kniha je prozatím k dostáni jen v němčině, ale pomalu pracuji i na jejím překladu. Novinky a dodatky píšu v blogu. 

Nechte se překvapit  zajímavostmi, fakty a novými vědeckymi metodami či poznatky ze světa kočkovitych šelem.

 

Vice najdete i na stránkách http://kockovite-selmy.jimdo.com/   a na Facebooku pod kočkovité šelmy v lidské péči.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.