Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dokážeme je ještě zachránit?

7. 08. 2016 14:52:30
Jedná se o jednu z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě. Podle WWF žije v současnosti ve volné přírodě jen 70 jedinců.... Přežití levhartů mandžuských tedy doslova visí na vlásku. Dokážeme tento druh ještě zachránit?

Levhart mandžuský je jedním z nejohroženějších druhů kočkovitých šelem. Tento poddruh levharta skvrnitého se ve volné přírodě vyskytuje v oblastech do 5000 m.n.m. , na pomezí Ruska, Číny a Severní Koreje.

Od ostatních poddruhů se odlišuje především svou hustou srstí, která je také mnohem světlejší a hunatým ocasem. Stejně jako u irbisů se zde jedná o přizpůsobení na drsné horské podmínky a mrazy.

Levhart mandžuský je převážně noční živočich, velmi opatrný a těžko pozorovatelný. Hlavní kořistí této šelmy jsou jeleni sika, zajíci,divoká prasata, ptáci, hlodavci a bohužel občas i domácí zvířata.

Podle WWF žije ve volné přírodě jen 70 jedinců, z toho 57 v Rusku a 13 na území Severní Koreje. Tito levharti jsou ohroženi nejen úbytkem potravy, kácením lesů či pytláky, ale také nemocemi a nebezpečím příbuzenského křížení, které často vede k úhynu mládat.

Těžko uvěřit, že se u těchto počtů jedná o dobré zprávy.....

Ještě před pár lety se totiž mluvilo jen o asi 30 zvířatech. Pro zachování druhu by bylo ale nutné, aby stálá populace měla alespoň 100 zvířat a to i nejlépe na minimálně dvou územích. Jinak stačí jedna epidemie nebo velký lesní požár a vše bude ztraceno....

V zoologických zahradách je situace o něco radostnější. Zde žije okolo 200 jedinců, z toho je přibližně 120 čistokrevných a tím vhodných pro další chov a k vytvoření záložní populace. EEP - evropský záchranný a reprodukční program, je veden a koordinován v londýnské a v moskevské ZOO.

Jak je tedy můžeme zachránit?

Populace se budou doplnovat zvířaty ze zoologických zahrad a ze speciálních reprodukčních centrech v Novosibirsku a Moskvě. Jednou z těchto prvních " záchranců " je samička Kitty, narozená 12.10.2005 v ZOO Olomouc, která byla už 26.3. 2007 poslána k reintrodukci do Novosibirska. Z politických důvodů mohou být ale do přírody opět vypuštěny jen jedinci narozeni v rusku, proto budou teprve Kittini potomci, (kteří od malička nebudou mít kontakt s lidmi), moci volně lovit v oblasti "Primorje"na dálném východě.

Ruské a západní ochranářské skupiny , jako např. WWF, utvořily organizaci s názvem Amur Leopard and Tiger Alliance (ALTA), která se má pokusit levharty a tygry ussurijské, kteří jsou rovněž ohroženi, zachránit. Tato organizace má protipytlácké a protipožární týmy, monitoruje levhartí stopy a jejich pohyb, kompenzuje ztráty, pokud levhart či tygr uloví dobytek, zabývá se šířením osvěty o těchto šelmách na školách, vytváří mediální projekty, spolupodílí se na rozšiřování chráněného území atd. Cílem je zajistit existenci dvou životaschopných populací levhartů.

Uvažuje se také o odběru vajíček a spermatu od geneticky cenných zvířat jak v zoo tak i v přírodě pro jejich uchování a požití v budoucnosti. Vypracování této metodiky by přineslo v chovu mandžuských levhartů mnoho kladů. Využil by se genetický potenciál zvířat v zoo, která již nejsou schopná reprodukce a zároveň by odpadla nutnost importovat zvířata z přírody. Stačilo by odebrat vzorky od zvířat v přírodě a použít je k umělé inseminaci.

K úspěšnému umělému oplodnění u levhartů už dokonce došlo v roce 2014, a to u levhartů perských v ZOO Nordhorn v severním Německu. Spermie byly odebrány kocouru Mahinovi a u samice Scharjah byla před oplodněním hormony a dokonce i napodobeným "kousnutím do šíje" uměle vyvolaná ovulace. 3.8.2014 se takto narodily dvě zdravé mládata Emil a Elin.

U nás si můžete tyto nadherné zvířata při troše trpělivosti prohlédnout v Zoo Praha, Olomouc nebo Ustí nad Labem.

Zdroje: WWF, ZOO Praha, ZOO Olomouc, Wikipedia

Autor: Kateřina Mirus | neděle 7.8.2016 14:52 | karma článku: 19.41 | přečteno: 343x

Další články blogera

Kateřina Mirus

Shynghyz - nejstarší irbis světa

Levhart sněžný neboli irbis - panthera uncia je zástupcem velkých kočkovitych šelem. Víte jakého věku se dožívají? Dnes bych vám chtěla představit Shynghyze z japonské Tama Zoo, zde je jeho příběh.....

2.8.2016 v 10:30 | Karma článku: 21.73 | Přečteno: 663 | Diskuse

Kateřina Mirus

Dají se podmínky pro chov šelem zlepšit?

Jednou z mých prvních otázek při sbírání faktů pro mou knihu byla - jak vlastně poznám dobrý chov od špatného, jaké jsou podle zákona přikázané rozměry výběhů a kontroluje to vůbec někdo? Dají se podmínky chovu ještě zlepšit?

1.8.2016 v 14:36 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 637 | Diskuse

Kateřina Mirus

Zvířecí přátelství

Zvířecí přátelstvi fotim nejraději . Vidět zvířata, (které by se ve volné přírodě zřejmě zabili, nebo by si šli z cesty), jak společně žíjí, je prostě nádhera.

18.7.2016 v 13:13 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 702 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Zdenek Slanina

Bude Maglev Tokio-Osaka dřív než český rychlovlak?

Japonsko pracuje na první skutečně dlouhé trati magneticky vznášeného vlaku zvaného Maglev. Ta spojí Tokio s Osakou. Ve zkušebním provozu bylo zatím dosaženo rychlosti 603 km/hod.

22.8.2017 v 6:25 | Karma článku: 8.33 | Přečteno: 181 |

Jaroslav Chudáček

Astrologie se opět potvrdila

Dnes odpoledne bude ve Spojených státech viditelné úplné zatmění Slunce. Dle astrologie to pro tuto zemi na dnešek nevěstí nic dobrého. Den teprve začal a už se to potvrdilo.

21.8.2017 v 9:27 | Karma článku: 9.11 | Přečteno: 600 | Diskuse

Dana Tenzler

Planety – samotáři

Kolik osamělých tmavých planet se potuluje vesmírem? Kolik planetárních soustav podlehlo gravitačním katastrofám? Vědci zveřejnili nové odhady. (délka blogu 4 min.)

21.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.29 | Přečteno: 292 | Diskuse

Libor Čermák

Co má písmeno "P" společného se spaním?

Dovolte, abych vás dnes upozornil na jednu jazykovou zajímavost. Zkusili jste si někdy zmapovat, kolik věcí související se spaním v českém jazyce začíná na písmeno "P"? Čím, že to bude?

19.8.2017 v 11:34 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 446 |

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 29.04 | Přečteno: 900 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 921

Jsem fotografka na volné noze. V posledních letech se zaměřuji především na foceni zvířat v Německu, Cesku a na Slovensku.

Správny fotograf musí své modely dobře znát, jejich zvyky čí denní režim. Jelikož fotím většinou šelmy v zoo nebo u chovatelů nasbírala jsem časem nejen spoustu fotografii, ale i zajímavosti o jejich chovu,  životě či práci s nimi. Na podzim 2015 jsem vydala fotoknihu o kočkovitych šelmách "Raubkatzen in menschlicher Obhut". Kniha je prozatím k dostáni jen v němčině, ale pomalu pracuji i na jejím překladu. Novinky a dodatky píšu v blogu. 

Nechte se překvapit  zajímavostmi, fakty a novými vědeckymi metodami či poznatky ze světa kočkovitych šelem.

 

Vice najdete i na stránkách http://kockovite-selmy.jimdo.com/   a na Facebooku pod kočkovité šelmy v lidské péči.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.