Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Znáte už manula?

Malé kočkovité šelmy jsou většinou i v Zoo velmi plaché. Mnohé z nich jsou pro nás návštěvníky ještě zcela neznámé, nebo o nich, kromě jména z tabulky, téměř nic nevíme.  Dovolte mi tedy vám dnes představit Manula.
Manul

Malé kočkovité šelmy jsou většinou i v Zoo velmi plaché. Mnohé z nich jsou pro nás návštěvníky ještě zcela neznámé, nebo o nich, kromě jména z tabulky, téměř nic nevíme. Což je velká škoda.

                                              Dovolte mi vám dnes představit Manula.

                                                      Manul - Otocolobus manul

Tato malá, chundelatá šelmička má přibližně velikost kočky domácí. Jejím objevitelem je Peter Simon Pallas a  podle něj dostal manul i své anglické jméno: "The Pallas' cat". V češtině bývá taky někdy označován jako kočka stepní, což ale více platí pro poddruh kočky divoké žijící v Rusku. Ve stepích ho většinou vůbec neuvidíte. Obývá kamenité suché oblasti až do nadmořské výšky 4800 m.n.m., vyhýbá se ale místům s vysokou vrstvou sněhu. Ukrývá se v opuštěných doupatech a norách jiných zvířat pod kameny nebo v malých jeskyních. Nešplhá moc dobře po stromech, zato je skvělý "horolezec". I při nebezpečí neuniká na stromy, nýbrž vyhledává úkryty při zemi. 
Oblasti výskytu:
Mongolsko, Čína, Tibet, Nepál, Afgánistán, Arménie, Indie, Iran, Kazachstán, Kirgistán, Pákistán, Rusko, Tádžikistán , Turkmenistán, Uzbekistán .... 

Manul

Původně byl manul přiřazován do rodu "Felis" a považován za předka dlouhosrstých plemen koček domácích, jako je kočka perská nebo turecká angora. Nové výzkumy ale ukázaly, že se manulové před asi 5,19 miliony let odštěpili od dnešních koček bengálských - rod Prionailurus a byli proto přiřazeni do samostatného rodu Otocolobus. 
Dříve byli manulové hubeni především kvůli jejich krásné srsti, dnes je jejich lov zakázán. Mezinárodní obchod je řízen podle přílohy CITES II. CITES - úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Ve volné přírodě se jejich počet odhaduje na zhruba 50.000 dospělých jedinců.

 

 

 

Popis:
Přes jeho malou hmotnost, jen 2-5 kg, působí manul velmi mohutně. Má podsadité tělo, hlava je široká, uši jsou oblé a jsou usazeny velmi hluboko. To mu umožnuje ve skalnatém prostředí perfektně splívat s okolím a pozorovat kořist bez toho, aniž by byl sám viděn. Čenich je plochý, čelist je kratší než u kočky domácí a má méně zubů - 28 místo 30. Zubní vzorec 3/3, 1/1, 2/2, 1/1 .
Spolu s irbisem patří Manul mezi kočkovité šelmy s nejdelší srstí. To není samozřejmě žádná náhoda, nýbrž přizpůsobení na drsné horské podmínky. Dlouhé chlupy na břiše mu slouží jako dokonalá izolační vrstva. Srst je nejen  velmi dlouhá,ale i hustá a měkce vlnatá. Na hřbetě žlutavé až červenavě šedé barvy, špičky srsti jsou bělavé, podsada je šedohnědá. Bříško a bradička jsou světlé. Na hřbetě, bocích a ocasu jsou tmavé pruhy. Zimní srst je výrazněji šedá a pruhování je v ní méně nápadné. 

 

Poddruhy:

Známy jsou tři poddruhy, které se od sebe liší zbarvenim srsti.
Otocolobus manul manul - má typické šedé zbarvení a žije v Mongolsku
Otocolobus manul ferrugineus - je spíše načervenalý a obývá okolí Kaspického moře, východní Sibiře
Otocolobus manul nigripectus - má velmi světlé zbarvení a obývá oblast Nepálu a Tibetu

Manul

Několik údajů:

Na lov se manulové vydávají v podvečer. jejich hlavní kořistí jsou pišťuchy (piky), malí hlodavci, hmyz, stepokuři a ptáci.
Teritoria samců jsou větší než teritoria samic a překrývají  teritoria několika samic, se kterými se páří. (Teritoriální polygynie - na jednoho samce připadá několik samic). Rozlohy teritorii přitom závisí na početnosti kořisti. Páření probíhá koncem zimy, severnější poddruhy se páří později než jižní populace, aby mláďata přišla na svět v teplejších měsících.
Březost trvá 65-70 dní. Ve vrhu jsou obvykle 3-4 mláďata, v Zoo jsou časté i vrhy s 6-8 mláďaty . 
Porodní váha je 70-100 gramů.
Chov v lidské péči
Manulové snášejí středoevropské vlhké klima velmi špatně a proto je zřejmě najdete jen v Zoo a ne v soukromém chovu. V přírodě, v chladných oblastech, kde manulové žijí, se baktérie či paraziti téměř nevyzkytují a manulové s nimi nepřichazí do kontaktu. Proto nemají potřebné protilátky a mají oproti jiným šelmám sníženou imunitu. Důvodem častého úhynu mláďat v Zoo jsou často  infekční nemoci, jako např. Toxoplasmóza. 
Při jejich chovu se tedy musí velmi dbát na hygiénu a to i co se týče stravy. Stejně jako my lidi jsou manulové náchylní na salmonelové onemocnění a proto se jim raději nedávají kuřata. V Zoo jsou krmeni králíky, morčaty nebo potkany.
Ačkoliv jsou manulové ve volné přírodě samotáři, v Zoo bývají často chováni v párech (a to i jiné druhy velkých i malých koček). Snášenlivost nezávisí na druhu zvířat, ale na jejich charakteru, některé dobře sžité páry dokonce společně odchovávají i mláďata. Ale i zde je třeba dávat pozor! Před pár lety zabila samice manula v pražské Zoo, v noci před porodem, svého partnera. Samci se proto raději 2-3 týdny před porodem oddělují ( a to nejen u manulů).
Mezinárodní plemennou knihu ISB vede Disney ´s Animal Kingdom na Floridě, evropsky program EEP vede Zoo Edinburgh.
Jelikož je manul odolný vůči zimě, je možné ho celoročně chovat venku. Manulové jsou citliví vůči horku a v létě či k spánku vyžadují ve vyběhu stíněné, suché ale chladné boudičky, chráněné před průvanem nebo vnitřní ubykace. Jako pletivo pro klece se používá drát o síle 2 mm s velikostí oka 24x48 mm (tento rozměr i brání úniku mláďat ). Většinou se ale z optických důvodů používá pletivo s většími oky, pancéřové nebo bezpečnostní sklo. Tělesná velikost manula bývá ale kvůli jeho dlouhé, husté srsti přeceňována - v Tierparku Berlín se dospělá samice protáhla okem pletiva o velikosti 14x7 cm.
Povrh venkovního výběhu se zpravidla pokrývá pískem, mulčovací kůrou, nebo se ponechává přírodní pokryv (tráva) s přirozeným porostem, který slouží i jako úkryt. Důležité jsou i dřevěné konstrukce, které slouží ke šplhaní, pozorování okolí, spánku či k péči o drápy. 

Manul

Zvláštnosti:
Vzhledem k velikosti těla má manul nejdelší srst mezi kočkami.
Nemňouká, vydává spíše zvuky, které znějí jako štěkot malého psa. 
Na rozdíl od ostatních malých koček nemá zorničky šikmé, ale kulaté jako u velkých koček. 
Manulové se dožívají věku kolem 12 let, nejstarší exemplář v lidské péči se dožil téměř 16 let.
Manuly najdete např. v  Jihlavské či Brněnské Zoo, Zooparku Chomutov, Tierparku Berlin, Zoo Chemnitz, Görlitz, Saarbrücken nebo v Zoo Zürich. 

Podobně jako tento článek je psaná i má kniha. Zajímavosti o chovu, životě ve volné přírodě, v lidské péči, rekordy ale i kratké příběhy o jednotlivých zvířatech. Pokud najdu dost čtenářů, vydám knihu i v češtině. Pokud se vám článek a zajímavosti o kočkovitých šelmách  líbí,  napište mi pod článkem komentář, co vás zajímá nebo o čem byste chtěli číst příště. Na Facebooku najdete tento blog pod názvem  "Kočkovité šelmi v lidské péči ".

Pomozte mi prosím tento blog propagovat a sdílejte ho se svými přáteli. Děkuji.

 

 

Použitá literatura a linky:

http://www.haustiger.info/wildlife/so-richtig-pluschig-der-manul-otocolobus-bzw-felis-manul/
W. Puschmann, D. & K. Zscheile: Savci - chov zvířat v zoo 
Wikipedia,

Welt der Katzen,

Zoodirektoren.de 

Zoo Jihlava,

Zoo Brno
www.markuskappeler.ch/tex/texs/manul2.html

Manul 

 

Autor: Kateřina Mirus | čtvrtek 14.4.2016 9:55 | karma článku: 22,47 | přečteno: 1080x
  • Další články autora

Kateřina Mirus

Jez česnek, nedostaneš červy!

“Můžete mi doporučit nějaké přírodní odčervení pro psa?” je nejčastějším dotazem z mé praxe. “Samozřejmě, odpověď ale nebude jednoduchá”

6.10.2021 v 10:17 | Karma: 12,97 | Přečteno: 580x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Na každém šprochu, pravdy trochu

“Neřvi, nedostaneš revma!” To mi říkala sestra, když jsem se spálila kopřivami. Kopřiva - často nepochopená zázračná bylina, má opravdu skvělé účinky na zdraví jak u nás, tak i u zvířat. Ale skákat do ní nemusíme.

5.10.2021 v 7:24 | Karma: 8,15 | Přečteno: 284x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Šípky a jejich vliv na zdraví zvířat

Šípky mají mnoho příznivých zdravotních účinků, to není nic nového, ale jsou zdravé i pro zvířata? Ano. Šípky, plody divoké růže, jsou extrémně bohaté na vitamíny, minerály a další zdraví prospěšné živiny.

4.10.2021 v 10:07 | Karma: 7,91 | Přečteno: 645x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Je kočka bažinná také mezi předky kočky domácí ?

Ačkoli většina zoologů dnes věří, že domácí kočka pochází výhradně z africké divoké kočky (Felis silvestris lybica), vykazuje např. kočka habešská řadu tělesných rysů, které silně připomínají právě kočku bažinnou.

6.3.2018 v 13:32 | Karma: 19,44 | Přečteno: 884x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Dokážeme je ještě zachránit?

Jedná se o jednu z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě. Podle WWF žije v současnosti ve volné přírodě jen 70 jedinců.... Přežití levhartů mandžuských tedy doslova visí na vlásku. Dokážeme tento druh ještě zachránit?

7.8.2016 v 14:52 | Karma: 20,57 | Přečteno: 547x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Shynghyz - nejstarší irbis světa

Levhart sněžný neboli irbis - panthera uncia je zástupcem velkých kočkovitych šelem. Víte jakého věku se dožívají? Dnes bych vám chtěla představit Shynghyze z japonské Tama Zoo, zde je jeho příběh.....

2.8.2016 v 10:30 | Karma: 24,28 | Přečteno: 1563x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Dají se podmínky pro chov šelem zlepšit?

Jednou z mých prvních otázek při sbírání faktů pro mou knihu byla - jak vlastně poznám dobrý chov od špatného, jaké jsou podle zákona přikázané rozměry výběhů a kontroluje to vůbec někdo? Dají se podmínky chovu ještě zlepšit?

1.8.2016 v 14:36 | Karma: 22,90 | Přečteno: 1492x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Zvířecí přátelství

Zvířecí přátelstvi fotim nejraději . Vidět zvířata, (které by se ve volné přírodě zřejmě zabili, nebo by si šli z cesty), jak společně žíjí, je prostě nádhera.

18.7.2016 v 13:13 | Karma: 21,66 | Přečteno: 787x | Diskuse| Fotoblogy

Kateřina Mirus

Toyger - tygr do bytu

Kdo z vás už vždycky o tom snil mít doma tygra, má nyní konečně šanci - a to bez jakéhokoliv rizika! Toyger patři mezi nové plemeno kočky domácí, které bylo speciálně vyšlechtěno tak, aby připomínalo malého tygra.

24.6.2016 v 15:40 | Karma: 26,39 | Přečteno: 9761x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Víte, že - díl 2

V minulém dílu jsem už popsala několik faktů, zvláštností a rekordů týkajících se kočičích smyslů. V dnešním dílu vám prozradim pár dalších zvláštností o čichu a stáří. Nechte se překvapit!

22.5.2016 v 9:49 | Karma: 23,10 | Přečteno: 617x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Víte, že....

Ačkoliv jsou kočkovité šelmy jedny z nejznámějších zvířat, stále o nich ještě velmi málo víme.. V dnešním dílu bych vás chtěla s několika těmito fakty, zvlaštnostmi a rekordy seznámit.

18.5.2016 v 14:18 | Karma: 29,22 | Přečteno: 1543x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Někdy je opravdu lepší být ženská

Navařit si umíš, máš vypráno a vyžehleno, čau, jedu na pár měsíců fotit tygry do Indie. Já tohle říct, mám na krku rozvod! Proto jsou fotografové či filmaři zvířat z 99% muži. Manželky mají pro toto povoláni zřejmě víc pochopení.

24.4.2016 v 20:23 | Karma: 17,33 | Přečteno: 849x | Diskuse| Cestování

Kateřina Mirus

Navštivte v Praze oceloty

Ocelot stromový bývá také nazýván kočka jaguaří, kočka tygří, oncilla a v Brazílií "gato-do mato" - kočka lesní. Tuto malou jihoamerickou šelmičku můžete vidět např. v pražské Zoo. Dnes vám o ní něco prozradim.

19.4.2016 v 8:53 | Karma: 18,63 | Přečteno: 825x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Tajemný svět ocelotů

Pomocí DNA analýz mohou vědci určit jak moc se od sebe jednotlivé druhy zvířat liší, nebo jestli jsou si naopak velmi blízké, neboť mají společného předka. Tyto výzkumy často odhalují velká překvapení.

18.4.2016 v 9:19 | Karma: 22,74 | Přečteno: 967x | Diskuse| Věda

Kateřina Mirus

Norimberská zoologická zahrada

Německý Norimberk je znám především vánočními trhy, klobáskami či perníky. Pokud si plánujete výlet do tohoto krásného historického města, určitě navštivte i zoologickou zahradu s delfináriem.

12.4.2016 v 11:02 | Karma: 19,68 | Přečteno: 4298x | Diskuse| Cestování

Kateřina Mirus

Nová naděje nejen pro iberské rysy.

Nová naděje nejen pro iberské rysy: Podle světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund-WWF) stouply stavy těchto nádherných šelem na 404 jedinců. Pokusy o jejich reintrodukci přinášejí konečně první úspěchy.

10.4.2016 v 7:31 | Karma: 17,03 | Přečteno: 330x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie
  • Počet článků 17
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1590x
 

Vítejte v mém blogu, ve kterém si budete moci se mnou, ale samozřejmě i mezi sebou, vyměňovat informace a rady z oblasti alternativní léčby - bylinky, aromatické oleje, léčivé houby, masáže, obklady nebo mastičky.- pro naše mazlíčky 
Zdravá výživa , vaření a pečení pro psy nebo úpravy výživy u různých nemocí, také nápady k enrichmentu - zabavení našich mazlíků, zklidnění …

Mám v Německu malou mobilní praxi zvířecí psychologie a alternativní medicíny pro psy a kočky, ale poradenství funguje velmi dobře i on-line či telefonicky. 
Pokud to bude možné ráda poradím, problém je většinou, že pracuji s německými firmami, jejichž přípravky (homeopatie, bylinky, konzervy, olejičky..) se né vždy dají koupit i v Česku. Proto se také těším na vaše doporučení - s kterými firmami máte dobré zkušenosti, rady, tipy a recepty 

Jsem ale také i fotografka na volné noze. V posledních letech se zaměřuji především na foceni zvířat v Německu, Česku a na Slovensku.

Nechte se překvapit  zajímavostmi, fakty a novými vědeckymi metodami či poznatky ze světa zvířat