Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tajemný svět ocelotů

18. 04. 2016 9:19:06
Pomocí DNA analýz mohou vědci určit jak moc se od sebe jednotlivé druhy zvířat liší, nebo jestli jsou si naopak velmi blízké, neboť mají společného předka. Tyto výzkumy často odhalují velká překvapení.

Na německém blogu a i v knížce jsem už psala častěji o hybridech kočkovitých šelem či domácích koček . V dnešním dílu bych tedy chtěla "nakousnout" toto téma i v blogu českém.

Co jsou vlastně hybridi?
Hybrid je križenec dvou různých druhů nebo poddruhů (ras) .
Zatímco krížení poddruhů probíhá většinou bezproblémově (křížení různých ras psů), mohou u potomků mezidruhových párů vyvstat potíže (rozdílná doba březosti, velká velikost mláďat).
Samci mezidruhových kříženců jsou většinou neplodní. Nejznámější hybridi kočkovitých šelem jsou např. Liger (otec lev & matka tygr), Savanah (Serval & kočka domácí) či bengálská kočka (divoká asijská kočka bengálská -ALC & kočka domácí) .

V některých případech může hrát křížení i důležitou roli v evoluci (vznik nových druhů, splývání druhů dočasně izolovaných). Právě tímto tématem se zabývají moderní výzkumy. Pomocí DNA analýzy (srovnávání genů) mohou vědci určit jak moc se od sebe jednotlivé druhy liší, nebo jestli jsou si naopak velmi blízké, neboť mají společného předka. Tyto výzkumy často odhalují velká překvapení, které nás nutí přehodnotit systematiku kočkovitých šelem.
Např. pardál obláčkový byl donedávna přiřazován mezi malé kočky, dnes již víme, že se u něj jedná o nejmenší velkou kočku.

Nová systematika.
Teprve v roce 2004 došlo k objevení rozdílů a tedy ke klasifikačnímu oddělení tygra malajského od tygra indočínského, u kterých se vlastně jedná o dva rozdílné poddruhy tygra.

Jedním z nejnovějších objevů přinesla v roce 2013 DNA analýza kočkovitých šelem z rodu Leopardus, kterou provedla skupina brazilských zoologů z Federální univerzity Rio Grande do Sul. Zajímaly je tyto tři šelmy - dva poddruhy ocelota stromového - Leopardus tigrinus tigrinus a Leopardus tigrinus guttulus, kočka pampová - Leopardus colocolo a kočka slaništní - Leopardus geoffroyi.
Důvodem bylo získat více informácí o možné přirozené hybridizaci mezi těmito příbuznými druhy.

Leopardus je rod malých koček amerických kontinentů. Největším a asi i nejznámějším druhem skupiny je ocelot velký, většina ostatních má velikost kočky domácí.

Do roku 2013 do tohoto rodu patřily tyto druhy:
ocelot velký (Leopardus pardalis)
margay - ocelot dlouhoocasý(Leopardus wiedii)
kočka pampová (Leopardus colocolo) – včetně Leopardus pajeros a Leopardus braccatus
kočka horská (Leopardus jacobita)
ocelot stromový (Leopardus tigrinus)
kočka tmavá (Leopardus guigna)
kočka slaništní (Leopardus geoffroyi)

Zbarvení srsti je výborně maskuje v hustém krytu korun stromů i křovinách.
Všechny tyto druhy jsou proto ještě celkem neprobádané a my o jejich způsobu života jen velmi málo víme. Většina našich poznatků pochází z chovů v lidské péči.

Zajímavé je, že ačkoliv se rod Leopardus vyskytuje jen ve střední a jižní Americe, jejich zbarvení a skvrny se velmi podobají rodu Prionailurus - tzv. malým kočkám asijským (kočka rybářská, kočka bengálská) žijících pouze v Asii.

Ale zpět k brazilským zoologům.
Vědci porovnávali DNA z mitochondrií celkem 215 ocelotů stromových, 74 koček slaništních a 27 koček pampových . U ocelotů byly i vzorky DNA zvířat ze severovýchodní Brazílie, které do té doby ještě nikdy nebyly geneticky prozkoumány.

Tyto výzkumy ukázaly, že oceloti z jihu Brazílie (Leopardus tigrinus guttulus) jsou nejen příbuzní s kočkami slaništnímy, což bylo samozřejmě jasné, jelikož patří do stejného rodu, ale že se v oblastech, kde se oba druhy vyskytují i navzájem často kříží. Oba druhy měly několik stejných genových sekvencí.

Ke křížení mezi kočkou pampovou a oceloty že severovýchodu (Leopardus tigrinus tigrinus) docházelo jen před velmi dávnou dobou.

Nejzajímavější byl ale poznatek, že mezi populacemi ocelota že severu a jihu zřejmě nedochází ke křížení vůbec! Liší se nejen způsobem života, ale i zbarvení srsti. Oceloti stromoví rozšíření na severovýchodě žijí v suchých travnatých oblastech, jsou světleji zbarvení a mají i menší skvrny v srsti, oceloti z jihu upřednosťují husté horské lesy jsou robustnější, mají silnější ocásek a menší, kulatější uši. Přizpůsobení na život v takto rozdílných prostředích zřejmě vedlo k utvoření zcela nového druhu.

Na základě těchto poznatků proto vědci navrhují nepovažovat nadále tyto dvě populace za poddruhy, ale za samostatné druhy a pro " oceloty" z jihu i nové jméno, Leopardus guttulus, tedy bez tigrinus.
České ani německé jméno tyto kočičky zatím nemají, ale guttula znamená latinsky kapka, takže by se v budoucnosti mohl jmenovat např.kočka nebo ocelot kapkový, kapičkový či flíčkatý.

Podobně jako tento článek je psaná i má kniha. Zajímavosti o chovu, životě ve volné přírodě, v lidské péči, rekordy ale i kratké příběhy o jednotlivých zvířatech. Pokud najdu dost čtenářů, vydám knihu i v češtině. Pokud se vám článek libil, přídejte si jej do oblíbených nebo mi napište prosím pod článkem komentář . Pomozte mi prosím i tento blog propagovat a sdílejte ho se svými přáteli. Děkuji.


Prameny:
Report - Molecular Data Reveal Complex Hybridization and a Cryptic Species of Neotropical Wild Cat
http://www.markuskappeler.ch/
Wikipedia
Welt der katzen
Zoo Praha

Autor: Kateřina Mirus | pondělí 18.4.2016 9:19 | karma článku: 20.53 | přečteno: 558x

Další články blogera

Kateřina Mirus

Dokážeme je ještě zachránit?

Jedná se o jednu z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě. Podle WWF žije v současnosti ve volné přírodě jen 70 jedinců.... Přežití levhartů mandžuských tedy doslova visí na vlásku. Dokážeme tento druh ještě zachránit?

7.8.2016 v 14:52 | Karma článku: 19.41 | Přečteno: 352 | Diskuse

Kateřina Mirus

Shynghyz - nejstarší irbis světa

Levhart sněžný neboli irbis - panthera uncia je zástupcem velkých kočkovitych šelem. Víte jakého věku se dožívají? Dnes bych vám chtěla představit Shynghyze z japonské Tama Zoo, zde je jeho příběh.....

2.8.2016 v 10:30 | Karma článku: 21.73 | Přečteno: 687 | Diskuse

Kateřina Mirus

Dají se podmínky pro chov šelem zlepšit?

Jednou z mých prvních otázek při sbírání faktů pro mou knihu byla - jak vlastně poznám dobrý chov od špatného, jaké jsou podle zákona přikázané rozměry výběhů a kontroluje to vůbec někdo? Dají se podmínky chovu ještě zlepšit?

1.8.2016 v 14:36 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 683 | Diskuse

Kateřina Mirus

Zvířecí přátelství

Zvířecí přátelstvi fotim nejraději . Vidět zvířata, (které by se ve volné přírodě zřejmě zabili, nebo by si šli z cesty), jak společně žíjí, je prostě nádhera.

18.7.2016 v 13:13 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 708 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.55 | Přečteno: 498 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 268 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 89 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 20.90 | Přečteno: 525 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 537 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 969

Jsem fotografka na volné noze. V posledních letech se zaměřuji především na foceni zvířat v Německu, Cesku a na Slovensku.

Správny fotograf musí své modely dobře znát, jejich zvyky čí denní režim. Jelikož fotím většinou šelmy v zoo nebo u chovatelů nasbírala jsem časem nejen spoustu fotografii, ale i zajímavosti o jejich chovu,  životě či práci s nimi. Na podzim 2015 jsem vydala fotoknihu o kočkovitych šelmách "Raubkatzen in menschlicher Obhut". Kniha je prozatím k dostáni jen v němčině, ale pomalu pracuji i na jejím překladu. Novinky a dodatky píšu v blogu. 

Nechte se překvapit  zajímavostmi, fakty a novými vědeckymi metodami či poznatky ze světa kočkovitych šelem.

 

Vice najdete i na stránkách http://kockovite-selmy.jimdo.com/   a na Facebooku pod kočkovité šelmy v lidské péči.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.