Navštivte v Praze oceloty

Ocelot stromový bývá také nazýván kočka jaguaří, kočka tygří, oncilla a v Brazílií "gato-do mato" - kočka lesní. Tuto malou jihoamerickou šelmičku můžete vidět např. v pražské Zoo. Dnes vám o ní něco prozradim.

                                                           Ocelot stromový

Německy: Zwergtigerkatze 
Anglicky: The Little Spotted Cat, Little Tiger Cat
Franzouzsky: Le chat-tigre, l'oncille
Bývá také nazýván kočka jaguaří, kočka tygří, oncilla a v Brazílií "gato-do mato" - kočka lesní. 
Rozšíření: sever a střed jižní Ameriky - Brazílie, Argentina, Kostarika, Paraquay, Uruquay, Venezuela, Panama...
Obývá tropické, subtropické a horské lesy, buše, pampy a savany až do nadmořské výšky kolem 3 000 m.n.m.

Z některých oblastí byla tato šelma už vytlačena a i jejich populační hustota je velmi nízká. 

Do roku 2013 byly uznávány tyto poddruhy: 

- Leopardus tigrinus tigrinus (Severovýchodní ocelot) - Venezuela, Guyana, Surinam, Franz.-Guayana, sever Brazílie 

- L. t. guttulus (Brazilský ocelot) - jižní a střední Brazílie, Uruguay, Paraguay, sever Argentíny

- L. t. oncilla (Oncilla) - Kostarika, Panama 

- L. t. pardinoides (severozápadní ocelot) - Kolumbie po  Bolívii          

Proč v roce 2013 došlo k odštěpení jednoho poddruhu si můžete přečíst v članku Tajemný svět ocelotů.                                                  
 

Popis: 
Tato malá šelmička se tvarem lebky, stavbou tlap a i její velikostí velmi podobá kočce domácí, její srst má ale hrubší strukturu a váží jen 1,5-3 kg. 
Srst je šedohnědá až červenohnědá s tmavými skvrnamy seskupených do rozet, jejichž střed je o něco tmavší než okolí. Od čela se přes temeno táhnou až na krk černé proužky. Známy jsou i melanisticke = černé exempláře. 
Právě pro jejich krásnou kožešinu byla tato šelmička málem vyhubena. V 70 a 80 letech byly kožichy z kočkovytých šelem, především z ocelotů a to jak těch malých, tak i těch velkých, velmi v módě. 
Jen v roce 1982 bylo prý na trhu skoro 70 000 kusů kůží ocelota stromového! Teprve v roce 1986 zakázala evropská unie jejich dovoz. 
1989 byla pak konečně tato šelmicka zařazena do CITES I, a tím prodej jejich kůží ve všech , dnes již 128 členských zemích, zakázán. 
CITES je oficiálně používaná zkratka Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora). Někdy je tato úmluva označována také jako Washingtonská konvence podle místa, kde byla podepsána.
V Červeném seznamu IUCN je ocelot stromový veden jako zranitelný druh. Ohrožuje ho především kácení lesů a tím úbytek potravy. K tomu se přidává i nadále nezákonný lov pro kožešinu.
Zajímavosti: 
Březost trvá přibližně 75 dní, což je u tak malé kočky celkem dlouhá doba. Oproti tomu březost kočky domácí trvá jen 60-65 dní. Většinou se rodí 1-2 mláďata, která váží 60-100g. Jejich vývoj probíhá pomaleji než u jiných malých koček. Oči se jim otevírají mezi 8-17 dny, mléčné zoubky se prořezávají mezi 15-21 dny. Mámino mléko pijí až tři měsíce. Velikosti dospělého jedince dosahují az kolem 11 měsíců. 
Další odchylkou je i počet chromozomů. Oproti většiny ostatních "koček " , které mají 38 chromozomů, jich má ocelot stromový jen 36. 

Způsob života: 
Ocelot stromový vede samotářský způsob života. Na lov se vydává v noci. Ačkoli umí dobře šplhat, loví většinou na zemi, zřejmě aby se vyhnul konfliktům se svým příbuzným, podobně zbarveným ale s 5-9 kg o něco větším příbuzným - margayem (Leopardus wiedii), který loví především v korunách stromů. 
Mezi kořist tohoto ocelota patří ptáci, hlodavci, drobní obratlovci, ještěrky, ale i hmyz. Ptáky a dlouhosrsté živočichy před sežráním oškubává. 
Průzkumem žaludků ulovených zvířat ve Venezuele bylo zjištěno, že se ocelot stromový živí menšími živočichy než jeho příbuzný ocelot velký - Leopardus pardalis (11-16 kg), který ve stejném arealu rovněž loví při zemi, což vysvětluje jak tyto zvířata vedle sebe ve stejném prostředí mohou existovat. 

V lidské péči se dožívají věku kolem 17 let.
Chov v Zoo 

V zoologických zahradách nepatří k běžně chovaným druhům, na konci roku 2013 jich bylo v Evropě celkem evidováno jen 21.
Oceloty stromové chová pražská Zoo od roku 1997 a  byla dokonce pověřena vedením evropské plemenné knihy pro tento druh. Zajděte se na nej určítě podívat.
Není umístěn mezi ostatními malými kočkami v pavilonu šelem, ale v horní části Zoo.  
V Německu ho nejdete v Zoo Dortmund.

Ocelot stromový

Zdroje: 

http://www.markuskappeler.ch/
Wikipedia
Welt der katzen
Zoo Praha

Více nejdete i v článku Tajemný svět ocelotů.