Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Navštivte v Praze oceloty

19. 04. 2016 8:53:43
Ocelot stromový bývá také nazýván kočka jaguaří, kočka tygří, oncilla a v Brazílií "gato-do mato" - kočka lesní. Tuto malou jihoamerickou šelmičku můžete vidět např. v pražské Zoo. Dnes vám o ní něco prozradim.

Ocelot stromový

Německy: Zwergtigerkatze
Anglicky: The Little Spotted Cat, Little Tiger Cat
Franzouzsky: Le chat-tigre, l'oncille

Bývá také nazýván kočka jaguaří, kočka tygří, oncilla a v Brazílií "gato-do mato" - kočka lesní.

Rozšíření: sever a střed jižní Ameriky - Brazílie, Argentina, Kostarika, Paraquay, Uruquay, Venezuela, Panama...
Obývá tropické, subtropické a horské lesy, buše, pampy a savany až do nadmořské výšky kolem 3 000 m.n.m.

Z některých oblastí byla tato šelma už vytlačena a i jejich populační hustota je velmi nízká.


Do roku 2013 byly uznávány tyto poddruhy:

- Leopardus tigrinus tigrinus (Severovýchodní ocelot) - Venezuela, Guyana, Surinam, Franz.-Guayana, sever Brazílie

- L. t. guttulus (Brazilský ocelot) - jižní a střední Brazílie, Uruguay, Paraguay, sever Argentíny

- L. t. oncilla (Oncilla) - Kostarika, Panama

- L. t. pardinoides (severozápadní ocelot) - Kolumbie po Bolívii

Proč v roce 2013 došlo k odštěpení jednoho poddruhu si můžete přečíst v članku Tajemný svět ocelotů.


Popis:
Tato malá šelmička se tvarem lebky, stavbou tlap a i její velikostí velmi podobá kočce domácí, její srst má ale hrubší strukturu a váží jen 1,5-3 kg.
Srst je šedohnědá až červenohnědá s tmavými skvrnamy seskupených do rozet, jejichž střed je o něco tmavší než okolí. Od čela se přes temeno táhnou až na krk černé proužky. Známy jsou i melanisticke = černé exempláře.

Právě pro jejich krásnou kožešinu byla tato šelmička málem vyhubena. V 70 a 80 letech byly kožichy z kočkovytých šelem, především z ocelotů a to jak těch malých, tak i těch velkých, velmi v módě.

Jen v roce 1982 bylo prý na trhu skoro 70 000 kusů kůží ocelota stromového! Teprve v roce 1986 zakázala evropská unie jejich dovoz.
1989 byla pak konečně tato šelmicka zařazena do CITES I, a tím prodej jejich kůží ve všech , dnes již 128 členských zemích, zakázán.

CITES je oficiálně používaná zkratka Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora). Někdy je tato úmluva označována také jako Washingtonská konvence podle místa, kde byla podepsána.

V Červeném seznamu IUCN je ocelot stromový veden jako zranitelný druh. Ohrožuje ho především kácení lesů a tím úbytek potravy. K tomu se přidává i nadále nezákonný lov pro kožešinu.

Zajímavosti:
Březost trvá přibližně 75 dní, což je u tak malé kočky celkem dlouhá doba. Oproti tomu březost kočky domácí trvá jen 60-65 dní. Většinou se rodí 1-2 mláďata, která váží 60-100g. Jejich vývoj probíhá pomaleji než u jiných malých koček. Oči se jim otevírají mezi 8-17 dny, mléčné zoubky se prořezávají mezi 15-21 dny. Mámino mléko pijí až tři měsíce. Velikosti dospělého jedince dosahují az kolem 11 měsíců.

Další odchylkou je i počet chromozomů. Oproti většiny ostatních "koček " , které mají 38 chromozomů, jich má ocelot stromový jen 36.

Způsob života:
Ocelot stromový vede samotářský způsob života. Na lov se vydává v noci. Ačkoli umí dobře šplhat, loví většinou na zemi, zřejmě aby se vyhnul konfliktům se svým příbuzným, podobně zbarveným ale s 5-9 kg o něco větším příbuzným - margayem (Leopardus wiedii), který loví především v korunách stromů.

Mezi kořist tohoto ocelota patří ptáci, hlodavci, drobní obratlovci, ještěrky, ale i hmyz. Ptáky a dlouhosrsté živočichy před sežráním oškubává.

Průzkumem žaludků ulovených zvířat ve Venezuele bylo zjištěno, že se ocelot stromový živí menšími živočichy než jeho příbuzný ocelot velký - Leopardus pardalis (11-16 kg), který ve stejném arealu rovněž loví při zemi, což vysvětluje jak tyto zvířata vedle sebe ve stejném prostředí mohou existovat.

V lidské péči se dožívají věku kolem 17 let.

Chov v Zoo

V zoologických zahradách nepatří k běžně chovaným druhům, na konci roku 2013 jich bylo v Evropě celkem evidováno jen 21.
Oceloty stromové chová pražská Zoo od roku 1997 a byla dokonce pověřena vedením evropské plemenné knihy pro tento druh. Zajděte se na nej určítě podívat.
Není umístěn mezi ostatními malými kočkami v pavilonu šelem, ale v horní části Zoo.

V Německu ho nejdete v Zoo Dortmund.

Zdroje:

http://www.markuskappeler.ch/
Wikipedia
Welt der katzen
Zoo Praha

Více nejdete i v článku Tajemný svět ocelotů.

Autor: Kateřina Mirus | úterý 19.4.2016 8:53 | karma článku: 16.52 | přečteno: 445x

Další články blogera

Kateřina Mirus

Dokážeme je ještě zachránit?

Jedná se o jednu z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě. Podle WWF žije v současnosti ve volné přírodě jen 70 jedinců.... Přežití levhartů mandžuských tedy doslova visí na vlásku. Dokážeme tento druh ještě zachránit?

7.8.2016 v 14:52 | Karma článku: 19.41 | Přečteno: 352 | Diskuse

Kateřina Mirus

Shynghyz - nejstarší irbis světa

Levhart sněžný neboli irbis - panthera uncia je zástupcem velkých kočkovitych šelem. Víte jakého věku se dožívají? Dnes bych vám chtěla představit Shynghyze z japonské Tama Zoo, zde je jeho příběh.....

2.8.2016 v 10:30 | Karma článku: 21.73 | Přečteno: 687 | Diskuse

Kateřina Mirus

Dají se podmínky pro chov šelem zlepšit?

Jednou z mých prvních otázek při sbírání faktů pro mou knihu byla - jak vlastně poznám dobrý chov od špatného, jaké jsou podle zákona přikázané rozměry výběhů a kontroluje to vůbec někdo? Dají se podmínky chovu ještě zlepšit?

1.8.2016 v 14:36 | Karma článku: 19.31 | Přečteno: 683 | Diskuse

Kateřina Mirus

Zvířecí přátelství

Zvířecí přátelstvi fotim nejraději . Vidět zvířata, (které by se ve volné přírodě zřejmě zabili, nebo by si šli z cesty), jak společně žíjí, je prostě nádhera.

18.7.2016 v 13:13 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 708 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.55 | Přečteno: 498 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.16 | Přečteno: 268 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 89 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice chybí.... více fyziky, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 20.90 | Přečteno: 525 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.35 | Přečteno: 537 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 969

Jsem fotografka na volné noze. V posledních letech se zaměřuji především na foceni zvířat v Německu, Cesku a na Slovensku.

Správny fotograf musí své modely dobře znát, jejich zvyky čí denní režim. Jelikož fotím většinou šelmy v zoo nebo u chovatelů nasbírala jsem časem nejen spoustu fotografii, ale i zajímavosti o jejich chovu,  životě či práci s nimi. Na podzim 2015 jsem vydala fotoknihu o kočkovitych šelmách "Raubkatzen in menschlicher Obhut". Kniha je prozatím k dostáni jen v němčině, ale pomalu pracuji i na jejím překladu. Novinky a dodatky píšu v blogu. 

Nechte se překvapit  zajímavostmi, fakty a novými vědeckymi metodami či poznatky ze světa kočkovitych šelem.

 

Vice najdete i na stránkách http://kockovite-selmy.jimdo.com/   a na Facebooku pod kočkovité šelmy v lidské péči.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.