Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dají se podmínky pro chov šelem zlepšit?

1. 08. 2016 14:36:39
Jednou z mých prvních otázek při sbírání faktů pro mou knihu byla - jak vlastně poznám dobrý chov od špatného, jaké jsou podle zákona přikázané rozměry výběhů a kontroluje to vůbec někdo? Dají se podmínky chovu ještě zlepšit?

Musím přiznat, že i ja nejsem bez předsudků a vycházela jsem z toho, že zákony v ČR jsou mnohem volnější než např. v Německu. Tam nikde neuvidíte šelmu na ulici vedenou jen na vodítku, nebo aby děti ve škole, či dokonce školce měli přednášku o šelmách s volně se procházejícím lvíčetem. Vše se zdá mnohem přísnější. Neměla jsem ale tak uplně pravdu. Jak je tomu tedy?

Začněme o tom, kdo si může vlastně kočkovitou šelmu pořídit.

Například v Rakousku je soukromý chov kočkovitých šelem (a to i v cirkusu) zcela zakázán a to jak chov malých tak i velkých koček. Vyjímku tvoří jen chov rysů a kočky divoké.

Německo:

Zde jsou v každé spolkové zemi jiné zákony, což to dělá složitější. Např. v Bavorsku je chov kočkovitých šelem v soukromém chovu úplně zakázán, v některych zemích je omezen a ne všechny šelmy můžete chovat, v těch ostatních dostane povolení k chovu po splnění několika podmínek každý, kdo si o to požádá.

Žádost se podává na veterinární a městský úřad, které pak zjišťují, jestli jsou splněny podmínky k chovu - správná velikost venkovních i vnitřních výběhů a jejich vybavení. Některé úřady vyžadují i pojištění odpovědnosti za škodu, výpis z trestního rejstříku nebo doklad o znalosti chovu kočkovitých šelem, který dokazuje, že má žádosce dostatek vědomostí a praxi s chovem. Pokud jsou všechny tyto podmínky splněny, nestojí povolení většinou už nic v cestě. Čipování zvířat je dobrovolné, podud ale zvíře - např. při prodeji nebo připuštění opustí republiku, musí čip mít a samozřejmě i CITES doklady o jeho původu. Chovatele musí také nově narozená mláďata registrovat u příslušného odboru životního prostředí. Poté bývá chov kontrolován úřady jen sporadicky, většinou, jen když se něco změní (přístavba, změna výběhu, nové zvíře).

Česká republika:
I zde je nutné plánovaný chov nahlásit na Krajské veterinární správě a musíte splnit podminky chovu - správná velikost venkovních a vnitřních výběhů a jejich vybavení či přípravna jídla. Pro budování potřebujete samozřejmě i povoleni stavebního úřadu. Splníte- li tyto podmínky, vydá vám veterinární úřad tzv. Povolení k chovu zvířete s potřebou zvláštní péče. Kolek stojí 1000 korun. Poté musíte zaregistrovat zvíře na příslušném odboru životního prostředí, kde předložíte kupní smlouvu, přepravní papíry a číslo čipu. Kontroly jsou v ČR pravidelné a to jednou za rok.

V ČR je tedy poněkud jednodušší dostat povolení, což může zabránit ilegálnímu chovu,( který je v německu bohužel dost hojný) a i kontroly chovu jsou mnohem častější. Z toho by si německé úřady měly vzít příklad.

Kočkovité šelmy patří mezi nebezpečné druhy a jejich chov není nic pro začátečníky, ale pro lidi s dostatečnou zkušeností. Chovatel musí zvířeti rozumět, respektovat ho a znát jeho vlastnosti a potřeby.

Pokud chcete mazlíka na hraní, kupte si raději obyčejnou kočičku nebo plyšovou hračku.

Neměla by se i podcenit skutečnost, že mnoho šelem není ve své dospělosti k majiteli přítulná.

Chov kočkovitých šelem je náročný i na čas a je k němu potřeba jak prostor, tak i dostatek financí. Cena zvířete, výstavba výběhů, strava - 0,3-8 kg masa denně (malá kočka - tygr) nebo i cena veterinární péče nejsou zrovna nízké.

Krmení:

Nejlépe čerstvě usmrcená, ještě teplá zvířata (králíci, morčata, myši, potkani, slepice, křepelky, jednodenni kuřatka, ryby....) s kůží, srstí, kostmi a peřím. To prospívá trávení a udržování dobrého stavu zubů. Pokud někdo zkrmuje jen kuřecí hlavy, protože jsou levné, měl by od chovu upustit! Nedokážu věřit, že prý tohle opravdu jeden chovatel na Moravě dělá.

U zvířat se sníženou imunitou nebo nachylných na nemoce, jako jsou např. manul, gepard nebo mládata na umělém odchovu, se kvůli možné salmonele také raději nekrmí syrovým kužecím masem. ( můj článek na Idnes "znáte už manula?" http://mirus.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=502828 )

Některé Zoo krmí své šelmy stejně jako v přírodě, to znamená že tygři a lvi žerou nejen hovězí, divočinu nebo ryby, ale také občas dostanou i kousek zebry, kozičky nebo antilopy. Výlučné zkrmování svaloviny může způsobit nedostatek minerálních látek a vitamínů, které se proto musí k masu přidávat. Vepřové maso by se nemělo zkrmovat, je příliš tučné pro zvířata, která mají malo pohybu a v syrové stavu je zde možnost přenosu pseudovztekliny (Aujezkyho choroba). Touto nemocí jsou sice nakaženy převážně jen divoká prasata, alo pokud by opravdu došlo k přenosu je tato nemoc nejen pro kočkovité šelmy, ale také pro psy při krmeni barf, smrtelná. Toto riziko si musí každý chovatel rozhodnout sám.


Jako vítaný zákusek slouží čas od času i vajíčko. Průmyslově vyráběné krmivo pro kočky (taštičky) má

vysoký obsah tuku, je moc měkké a vede ke tvorbě zubního kamene či onemocnění chrupu a dásní.

Jak by měly vypadat výběhy?

V přírodě se denní režim divokých zvířat skládá z hledání potravy či partnera a spánku. Velikost revíru přitom závisí na hojnosti kořisti. Jak je tomu ale v lidské péči, kde je všeho dostatek?
Vědci, kteří se zabývají chováním zvířat zjistili, že pokud mají šelmy dostatek pohybu a jsou zabaveny jak fyzicky tak i mentálně, není zřejmě velikost výběhu zase tak důležitá, aby byly spokojené. To platí nejen pro kočkovité šelmy, ale např. i pro psy.

Nejde o to s hafínken projít kolem domu, nebo ho jen vypustit na zahradu, kde všechno zná. Pokud s ním budete dělat procházky na různých místech, kde se bude moci vyběhat, honit s jinými psy, hledat stopu, hrabat myši a podobně, zbytek dne vám prospí a vy ho můžete chovat i v jednopokojovém bytě u kočkovitých šelem je to podobné.

Minimální velikost a vybaveni venkovních a vnitřních výběhů jsou pro chov v soukromí a v ZOO shodné a jsou stanoveny zákonem. Ale pozor, pro chov velkých koček v cirkusu platí úplně jiné podmínky chovu! Proto prosím nikdy nesrovnávejte velikosti cirkusových výběhů s prostorem v ZOO. Ale to je kapitola sama o sobě.

Druhy odolné vůči zimě, jako jsou např. tygr sibiřský, levhart mandžuský, rys kanadský, manul, evropská kočka divoká nebo kanadské pumy lze celoročně chovat ve venkovním výběhu a vyžadují ke spánku a odpočinku jen suché "boudičky" chráněné před průvanem.

Všechny ostatní druhy včetně tropických forem lze zvykat na dočasný pobyt venku, vyžadují ale vytápěné vnitřní ubykace, do kterých se mohou stáhnout, pokud by jim byla zima. I ve vytápěné budově by ale měli mít dřevěné boudičky ke spánku, odpočinku, úkrytu nebo odchovu mláďat.

Kočky nehrabou a proto není třeba budovat pod hrazení výběhu hluboké základy. Zato ale velmi dobře skáčou (pumy až 5m do výšky), proto by měli byt klece dostatečně vysoké, nebo nahoře hrazené pletivem či sítí. Některé ZOO oddělují výběhy jen elektrickým plotem a vodní nádrží. To se mi zdá ale hlavně u šelem, které velmi dobře skáčou i do dálky, celkem riskantní a nedostatečné. Ve švýcarském Zoo v Baslu se takto dostal mladý gepard na druhou stranu k návštěvníkům, když chtěl ulovit kachnu, která ve vodním příkopu plavala. Návštěvníci nepropadli panice a volali ošetřovatele, ale nikomu se nic nestalo, i když gepardek poté hlasitě volal maminku a chtěl raději zpátky.

V Norinberské Zoo přeskočil dospělý gepard, který se příznačně jmenuje Turbo, téměř 3 metry vysoké hrazení a chtěl si zřejmě prohlédnout celou Zoo. Chovatelé mu v tom ale samozřejmě zabránili. Gepardi naštěstí nejsou pro lidi zase tak nebezpěční, ale i tak by se doporučená výška výběhů, která je jen 2.5 metrů měla raději zvýšit. V Norinberku se z tohoto útěku poučili a stěny jsou ted mnohem vyšší.

Povrh venkovního výběhu se zpravidla pokrývá pískem, mulčovací kůrou, nebo se ponechává přírodní travní pokryv s přirozeným porostem (keře, stromy), který slouží i jako úkryt. Důležité jsou i dřevěné konstrukce, které slouží ke šplhaní, pozorování okolí, spánku či k péči o drápy. Zařízení musí poskytovat dostatek úkrytů, chráněných před deštěm, do kterých se zvířata mohou stáhnout k odpočinku. Počet těchto úkrytů by měl byt větší, než počet zvířat ve výběhu, aby měli možnost výběru nebo při projevem nesnášenlivosti i možnost ústupu.

Kočkovité Šelmy milují vyvýšená místa k odpočinku či pozorování - např. vodorovná prkna na stromech. Téměř všechny druhy se v horních částech výběhu cítí bezpečněji než na zemi. Pro některé druhy jako např. tygry, jaguáry, jaguarundi, ocelota, kočku rybářskou, bengálskou či kočku bažinní je atraktivni i vodní nádrž. I rysové či servalové mají rádi vodu.

Video: V.Cakora - You Tube

Enrichment:

Aby se časem zvířata nenudila je nutné jim nabízet neobvyklé, nové předměty a vůně k jejich zaměstnání :
- kusy masa zavěšené či schované na různých místech, nebo v papírových krabicích (všechny kočky milují krabice)
- různé "hračky" , což jsou většinou velmi tvrdé balóny, polštáře plněné peřím, kousky srstí...
- seno, větve, koření či bylinky jako např. skořice, baldrian, hřebíček, éterické oleje. Tyto stimuly je třeba obměňovat , jinak ztrácejí atraktivitu.

Irbisové v Norinberské ZOO miluji parfém Obsession od Calvina Kleina, lvice trenéra Christiana Wallisera jsou šílené do maggi .

Pokud zvířatům tyto mentální a fyzické stimuly nejsou dány, dochází k poruchám chování jako jsou stereotypní pohyby (popocházení, neklid, nadměrné čištění) nebo agresivita (většinou u psů).

Hygiena

Důležité je i pravidelné čištění výběhů - (odstranění trusu a kostí z masa, obměňování písku, mulčovací kůry, či znečištěné podestýlky) a kontrola stability dřevěných konstrukcí.

Betonové a kamenné plochy se také musí omývat nebo ostřikovat. Po vyčištění by se měly zvířata pouštět jen do suchých ubykací, neboť téměř všechny druhy jsou náchylné na vlhko.

Minimální velikosti venkovních výběhů pro 1-2 zvířata:

Tygr a lev

ČR: 40 m2
Slovensko: 300 m2
Německo: 200 m2
Rakousko: 500 m2

Leopard, Irbis , Jaguar, Puma
ČR: 30 m2
Slovensko: 100 m2
Německo: 100 m2
Rakousko: 500 m2


Gepard
ČR: 80 m2
Slovensko: 400 m2
Německo: 200 m2
Rakousko: 800 m2

Serval, Karakal


ČR: 15 m2
Slovensko: 30 m2
Německo: 50 m2
Rakousko: 50 m2

Rys ostrovid
ČR: 20 m2
Slovensko: 50 m2
Německo: 50 m2
Rakousko: 200 m2

Tímto porovnáním nechci v žádném případě tvrdit, že by byl chov v ČR špatný!

Výběhy pro lvy s jen 40 m2 jsem zatim v žádné ZOO opravdu neviděla, spíše naopak! ZOO se těchto minimálních velikostí nedrží a nabízejí svým chovancům opravdu velmi prostorné výběhy, které jsou srovnatelné se zahraničím. Němci zvýšili minimální rozměry výběhů teprve v květnu 2014, předtím byly velikosti stejne jako v ČR. Po více jak dvou letech ale bohužel ješte né všichni rozšíření ukončili. Další kritika z mé strany na německé úřady a jejich malé kontroly. Jistě , i malé zvětšení z 15 na 50 m2 (serval nebo karakal) je velmi nákladné o velikostech pro velké kočky ani nemluvě, ale dva roky je opravdu dlouhá doba.

Na můj dotaz v královodvorské Zoo, jestli tyto malé rozměry opravdu ještě platí, mi bylo řečeno, že se i v ČR uvažuje o změnách.

Jaký chov je tedy pro kočkovité šelmy nejlepší?

ZOO mají většinou dostatek financí, aby zvířatům nic nechybělo, ale ošetřovatelé se většinou nemohou o všechna zvířata starat tak intenzivně jako chovatelé, kteří mají v soukromém chovu jen pár zvířat a mohou se jim tedy teoreticky věnovat 24 h denně.

Jedno je jasné - nejde o to, kde zvířata v lidské péči žijí, ale kdo a jak se o ně stará!

Použíté linky:

http://eagri.cz/public/web/file/1593/Dop_savci_tisk.pdf

http://www.zakonypreludi.sk/zz/2012-143

https://www.ris.bka.gv.at/GeltendeFassung.wxe?Abfrage=Bundesnormen&Gesetzesnummer=20003860

https://www.bmel.de/SharedDocs/Downloads/Tier/Tierschutz/GutachtenLeitlinien/HaltungSaeugetiere.pdf?__blob=publicationFile

Knihy: "Savci - chov zvířat v ZOO" - W.Puschmann, D. & K. Zscheile ( vydalo zoo Dvůr Králové)

Dr. Immanuel Birmelin - "Tierisch inteligent"

Poradci: Roland Alt, Ivana C., Renata Semeráková, Líba Radová .... Děkuji

Autor: Kateřina Mirus | pondělí 1.8.2016 14:36 | karma článku: 19.31 | přečteno: 637x

Další články blogera

Kateřina Mirus

Dokážeme je ještě zachránit?

Jedná se o jednu z nejvzácnějších kočkovitých šelem na světě. Podle WWF žije v současnosti ve volné přírodě jen 70 jedinců.... Přežití levhartů mandžuských tedy doslova visí na vlásku. Dokážeme tento druh ještě zachránit?

7.8.2016 v 14:52 | Karma článku: 19.41 | Přečteno: 343 | Diskuse

Kateřina Mirus

Shynghyz - nejstarší irbis světa

Levhart sněžný neboli irbis - panthera uncia je zástupcem velkých kočkovitych šelem. Víte jakého věku se dožívají? Dnes bych vám chtěla představit Shynghyze z japonské Tama Zoo, zde je jeho příběh.....

2.8.2016 v 10:30 | Karma článku: 21.73 | Přečteno: 663 | Diskuse

Kateřina Mirus

Zvířecí přátelství

Zvířecí přátelstvi fotim nejraději . Vidět zvířata, (které by se ve volné přírodě zřejmě zabili, nebo by si šli z cesty), jak společně žíjí, je prostě nádhera.

18.7.2016 v 13:13 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 702 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Zdenek Slanina

Bude Maglev Tokio-Osaka dřív než český rychlovlak?

Japonsko pracuje na první skutečně dlouhé trati magneticky vznášeného vlaku zvaného Maglev. Ta spojí Tokio s Osakou. Ve zkušebním provozu bylo zatím dosaženo rychlosti 603 km/hod.

22.8.2017 v 6:25 | Karma článku: 8.33 | Přečteno: 181 |

Jaroslav Chudáček

Astrologie se opět potvrdila

Dnes odpoledne bude ve Spojených státech viditelné úplné zatmění Slunce. Dle astrologie to pro tuto zemi na dnešek nevěstí nic dobrého. Den teprve začal a už se to potvrdilo.

21.8.2017 v 9:27 | Karma článku: 9.11 | Přečteno: 598 | Diskuse

Dana Tenzler

Planety – samotáři

Kolik osamělých tmavých planet se potuluje vesmírem? Kolik planetárních soustav podlehlo gravitačním katastrofám? Vědci zveřejnili nové odhady. (délka blogu 4 min.)

21.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.29 | Přečteno: 292 | Diskuse

Libor Čermák

Co má písmeno "P" společného se spaním?

Dovolte, abych vás dnes upozornil na jednu jazykovou zajímavost. Zkusili jste si někdy zmapovat, kolik věcí související se spaním v českém jazyce začíná na písmeno "P"? Čím, že to bude?

19.8.2017 v 11:34 | Karma článku: 16.24 | Přečteno: 446 |

Dana Tenzler

Židovská matka atomové bomby

Říkali jí „židovská matka atomové bomby“ – a to ji zlobilo. Shoda okolností ji připravila o Nobelovu cenu. Uhodnete její jméno? (délka blogu 6 min.)

17.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 29.04 | Přečteno: 900 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 921

Jsem fotografka na volné noze. V posledních letech se zaměřuji především na foceni zvířat v Německu, Cesku a na Slovensku.

Správny fotograf musí své modely dobře znát, jejich zvyky čí denní režim. Jelikož fotím většinou šelmy v zoo nebo u chovatelů nasbírala jsem časem nejen spoustu fotografii, ale i zajímavosti o jejich chovu,  životě či práci s nimi. Na podzim 2015 jsem vydala fotoknihu o kočkovitych šelmách "Raubkatzen in menschlicher Obhut". Kniha je prozatím k dostáni jen v němčině, ale pomalu pracuji i na jejím překladu. Novinky a dodatky píšu v blogu. 

Nechte se překvapit  zajímavostmi, fakty a novými vědeckymi metodami či poznatky ze světa kočkovitych šelem.

 

Vice najdete i na stránkách http://kockovite-selmy.jimdo.com/   a na Facebooku pod kočkovité šelmy v lidské péči.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.